Šafrán se sbíMilí přátelé, říká se: jeho jako šafránu, zřejmě něčeho, čeho je málo

Šafrán je jedno z nejdražších koření na světě a právě v těchto dnech krásně kvete i na Korfu a to druh C. Boryi. V Řecku máme 20 druhů šafránu, které se od sebe liší především barvou: bílá, žlutá, purpurová až fialová. Nejznámější druh šafránu C. Sativus se pěstuje v komerčním měřítku ve městě Kozani.

První zprávy o šafránu pocházejí z Mezopotámie, od perského slova Azafran je odvozeno arabské  Zafar a řecky se řekne safran, zafora, krokos. Pěstoval se také ve staré Indii, Afgánistánu, ale také na Krétě kde v Minojských dobách jeho jasně žlutou barvu používali na nástěnné malby chrámů.

Staří Řekové ho používali při ženských problémech na tlumení křečí, v malé dávce na špičku nože jej rozpustili v mléce, i při bolestech žaludku se používal.rá na podzim, je to koření náročné na čas a právě z toho důvodu se odvíjí i jeho cena. Z této bylinky se používá blizna květů, nebo-li  ty žluté nitky uvnitř květů. Pro zajímavost, aby se nasbíralo kilo šafránu je na něj potřeba až 100 tisíc rostlin. Vždy byl velmi cennou bylinkou a kořením, v dřívějších dobách jeho hmotnost byla vážena zlatem.

Už od starověku je považován za afrodisiakum. Vyznačuje se ostrou až hořkou chutí, obsahuje sacharidy, bílkoviny, vlákninu, draslík, vápník, hořčík, železo a vitamín C a A.

Nejvíce se používá v kuchyni při přípravě rýže, rybí polévky, těstovin, dodává charakteristickou chuť v sýrech, pečivu. V Kozáni jej používají k výrobě alkoholických nápojů.

V lidovém léčitelství se používal při problémech s játry, očima, astmatu a při dmě. Šafrán by měl napomoci ke správnému trávení a stimulaci krevního oběhu.

S jeho konzumací však opatrně. Jak se říká: všeho s mírou! Snadno se lze jím předávkovat a může způsobit celkovou nevolnost až po halucinace.

 

Je vytrvalý keř, se kterým se můžeme setkat nejen na zdech řeckých pevností, skalách, přímořských neobdělaných místech, které drží vlhkost.  Každého zaujme svými nádhernými květy. Dosahuje výšky 1 m a na šířku měří až 1,5 m. Mnoho druhů a odrůd jsou rozesety po celém světě od Afgánistánu, severní Indii, na jihozápadu Středomoří a Ameriky. Počátkem léta se objeví na všech řeckých ostrovech. Řecké kapary roste volně v přírodě narozdíl od jiných odrůd pocházejících z ostatních oblastí Středomoří.

Kapary se nikdy nespotřebovává čerstvé. Pikantní, kyselé a podivuhodně hořké chuti kapary dochází  až po provedení nálevu, který mu dává jeho charakteristickou chuť. Řecko je jedinou zemí v niž se jiným způsobem zpracovává a to sušením na slunci, kde zcela ztvrdne a získá lehce zlatou barvu, speciálně na Santorini.

Sbíráme pupeny, která musí být posbírány než začnou kvést. Kvalita je přisuzována podle velikosti čím menší, tím lépe. V Řecku se nepoužívají pouze poupata, ale i listy rostlin, které se povaří a potom dochutí olivovým olejem a citrónem. Kapary se používá k přípravě různých jídel , nakládají se do soli, octu nebo oleje. Hojně se používá ve středomořské kuchyni, patří k přísadám do salátů, omáček, na pizzu, těstoviny.

Kapary má mnoho léčivých vlastností: kůra kořene se používá při léčbě různých onemocnění jako artritida, revmatismus, bolesti zubů a kožních onemocnění. V dávných dobách věřili, že rostlina má hojivé a magické vlastnosti (asi proto mne tak fascinuje :D )

Starověký lékař Dioskurides doporučil listy a kořen rostliny k odstranění otokům. Ve farmaceutice se používá v případech slabosti a respiračních onemocnění. Zastavuje průjem a křeče v žaludku. Kůra, listy a kořeny mají diuretické účinky a snižují účinky toxických látek /alkoholu, léků/ na lidský organismus především játra a ledviny. 

 Třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum

Třezalka by neměla chybět v žádné domácnosti, jak v Česku tak i v Řecku náme tu možnost si ji nasbírat a udělat alespoň třezalkový olejíček. V těchto dnech zdobí na Korfu svými krásnými sluníčkově žlutými květy paseky, louky i podél cest ji vidím, když řídím na ostrově a obdivuji každý týden co nového nám příroda nabízí.

V lidovém léčitelství se používá od nepaměti. Je vhodná jak k vnějšímu, tak k vnitřnímu použití, nabízí pomoc zejména při stresu a zlepšování celkového stavu mysli, hojení ran a potíží s trávením. Lidově se jí říká také koření matky Boží, krev svatého Jana, čarovník, krevníček, milovníček. Charakteristickým znakem je drobné, perforaci podobné tečkování listů /proti světlu dobře viditelné/. Na okraji zlatožlutých květů jsou patrné jemné černé tečky, pokud je pomačkáme mezi prsty, zbarví se nám kůže do fialova. Sbíráme kvetoucí vrcholky, dříve než začnou zrát plody. Třezalku sušte zavěšenou ve svazcích přirozeným teplem ve vzdušné, stinné a suché místnosti.

Obsahuje třísloviny, silice, barviva /hypericin/, organické kyseliny, flavonoidy, provitamin A, vitamin C.

TŘEZALKOVÝ OLEJ: staví krvácení, léčí rány, podporuje prokrvení, tiší bolest, zahřívá, uvolňuje křeče, uvolňuje napětí, působí proti virům. Je významným prostředkem při popáleninách a také při slunečním úžehu. Mám na vlastní kůži vyzkoušeno, když jsem se minulý týden spálina na sluníčku. Uvolňuje napětí, tiší bolest a dlouhodobě prohřívá při bolestech zad, také při  vymknutích a výronech ustupuje bolest a otoky viditelně splasknou po nanesení třezalkového oleje. Je skvělým pomocníkem při proleženinách, ošetření jizev.

Vnitřně se třezalka používá jako čaj nebo tinktura na: uklidnění, uvolňuje napětí, posiluje nervy, uvolňuje křeče, působí antidepresivně, zklidňuje žaludek, podporuje zažívání, posiluje srdce, působí vitalizačně. Používá se po cévní mozkové příhodě, při poruchách rovnováhy po otřesu mozku.

Užívání třezalky může ovlivňovat působení jiných léků podávaných při léčbě depresí, ale i dalších léčiv jako jsou antibiotika a hormonální antikoncepce. O vhodnosti používání třezalky s těmito léky je proto vhodné se poradit s lékařem.

Magické vlastnosti třezalky: láska, emoce, ochrana, léčba. Květy třezalky se používají při zlomeném srdci a pomáhají při nalezení nové lásky. Namočíme do červeného vína a máme hotový erotický filtr. Pokud pálíme třezalku oddaluje zlé duchy, také se používá pro ochranu a léčbu. „Agatha Moore“

 

Jsou velmi chutné plody, které obvykle koncem léta můžeme ochutnat. Patří do kategorie kaktusů, díky svému vzhledu asi vás jejich testování odradí, jelikož má mnoho trnů, ale ta chuť vás opravdu za to odmění a nejen to!

Do Evropy se opuncie dostaly z Mexika, v Řecku roste ve volné přírodě na skalnatých oblastech, ale i podél cest. Tyto pichlavé plody mají velkou výživnou hodnotu a mnoho výhod pro naše zdraví. Obsahují vitamíny A, B, C, betakaroten, železo, vápník, draslík, hořčík, zinek, selen, omega 3, omega 6 kyseliny,  významné množství rozpustné vlákniny jako je např. pektin, který navozuje pocit sytosti a tím pomáhá při hubnutí  a mnoho dalších živin.

Podporuje imunitu

chrání buňky před poškozením volnými radikály

 detoxikuje organismus

podporuje trávení

urychluje proces rozkládání tuků v tělě

slouží jako prevence kardiovaskulárních onemocnění

snižuje vysoký cholesterol a krevní tlak

pročišťuje cévy

normalizuje hladinu cukru v krvi

slouží jako prevence proti osteroporoze

zabezpečuje pevnější kosti a klouby

Rozzáří naši pleť:

Antioxidační vlastnosti zničí volné radikály, které způsobují mnoho chorob, pomáhají udržovat zdravou a zářivou pleť, kromě toho její semínka, které se používají k výrobě oleje mají protizánětlivé vlastnosti a může být použit k léčení řezných ran a vředů na kůži. Vitamín A a K zjemňuje pokožku a snižuje tmavé skvrny. Olej z opuncie je jedním z nejvíce používaných olejů v péči pro zralou pleť, pokožku omlazuje. Tento olej také slouží k posílení nehtů, můžeme jej použít na vlasy, aby získaly více lesku.

Go to top
JSN Boot template designed by JoomlaShine.com