- česky CICIMEK -  řecky tzitzifo nás koncem léta obdarovává svými plody, které mají vysoký obsah vitaminů: A, B, C /několikrát více než citron/ železa, vápníku, hořčíku, kobaltu, fosforu, zinku, jodu. V jižní Evropě je domácí druh cicimek dvojtrnný, jsou to stromy nebo keře s dužnatými plody připomínající olivy a chutí jablka. V lidovém léčitelství se používá při léčení hypertenze, detoxikace organismu, příznivě působí na trávící soustavu, krvetvorbu, játra a slezinu.

Tak jako my věříme, že denně jedno jablko, k doktorovi daleko, tak Asiaté toto přisuzují právě k těmto plodům. Tento strom pochází z Asie a v tradiční čínské medicíně věří, že cicimek posiluje organismus i imunitní systém.

Listy se používají pro celou řadu infekčních onemocnění jako např. neštovice, spalničky, protože způsobují pocení a snižují horečku. Zabíjí parazity a červy, které způsobují průjem.

Plody chrání před alergiemi, působí jako mírné projímadlo a sedativum.

Sušené ovoce se používá k léčbě únavy, ztrátou chuti k jídlu, bolesti v krku, zánětu průdešek, prujmu.

Šafrán se sbíMilí přátelé, říká se: jeho jako šafránu, zřejmě něčeho, čeho je málo

Šafrán je jedno z nejdražších koření na světě a právě v těchto dnech krásně kvete i na Korfu a to druh C. Boryi. V Řecku máme 20 druhů šafránu, které se od sebe liší především barvou: bílá, žlutá, purpurová až fialová. Nejznámější druh šafránu C. Sativus se pěstuje v komerčním měřítku ve městě Kozani.

První zprávy o šafránu pocházejí z Mezopotámie, od perského slova Azafran je odvozeno arabské  Zafar a řecky se řekne safran, zafora, krokos. Pěstoval se také ve staré Indii, Afgánistánu, ale také na Krétě kde v Minojských dobách jeho jasně žlutou barvu používali na nástěnné malby chrámů.

Staří Řekové ho používali při ženských problémech na tlumení křečí, v malé dávce na špičku nože jej rozpustili v mléce, i při bolestech žaludku se používal.rá na podzim, je to koření náročné na čas a právě z toho důvodu se odvíjí i jeho cena. Z této bylinky se používá blizna květů, nebo-li  ty žluté nitky uvnitř květů. Pro zajímavost, aby se nasbíralo kilo šafránu je na něj potřeba až 100 tisíc rostlin. Vždy byl velmi cennou bylinkou a kořením, v dřívějších dobách jeho hmotnost byla vážena zlatem.

Už od starověku je považován za afrodisiakum. Vyznačuje se ostrou až hořkou chutí, obsahuje sacharidy, bílkoviny, vlákninu, draslík, vápník, hořčík, železo a vitamín C a A.

Nejvíce se používá v kuchyni při přípravě rýže, rybí polévky, těstovin, dodává charakteristickou chuť v sýrech, pečivu. V Kozáni jej používají k výrobě alkoholických nápojů.

V lidovém léčitelství se používal při problémech s játry, očima, astmatu a při dmě. Šafrán by měl napomoci ke správnému trávení a stimulaci krevního oběhu.

S jeho konzumací však opatrně. Jak se říká: všeho s mírou! Snadno se lze jím předávkovat a může způsobit celkovou nevolnost až po halucinace.

Jsou velmi chutné plody, které obvykle koncem léta můžeme ochutnat. Patří do kategorie kaktusů, díky svému vzhledu asi vás jejich testování odradí, jelikož má mnoho trnů, ale ta chuť vás opravdu za to odmění a nejen to!

Do Evropy se opuncie dostaly z Mexika, v Řecku roste ve volné přírodě na skalnatých oblastech, ale i podél cest. Tyto pichlavé plody mají velkou výživnou hodnotu a mnoho výhod pro naše zdraví. Obsahují vitamíny A, B, C, betakaroten, železo, vápník, draslík, hořčík, zinek, selen, omega 3, omega 6 kyseliny,  významné množství rozpustné vlákniny jako je např. pektin, který navozuje pocit sytosti a tím pomáhá při hubnutí  a mnoho dalších živin.

Podporuje imunitu

chrání buňky před poškozením volnými radikály

 detoxikuje organismus

podporuje trávení

urychluje proces rozkládání tuků v tělě

slouží jako prevence kardiovaskulárních onemocnění

snižuje vysoký cholesterol a krevní tlak

pročišťuje cévy

normalizuje hladinu cukru v krvi

slouží jako prevence proti osteroporoze

zabezpečuje pevnější kosti a klouby

Rozzáří naši pleť:

Antioxidační vlastnosti zničí volné radikály, které způsobují mnoho chorob, pomáhají udržovat zdravou a zářivou pleť, kromě toho její semínka, které se používají k výrobě oleje mají protizánětlivé vlastnosti a může být použit k léčení řezných ran a vředů na kůži. Vitamín A a K zjemňuje pokožku a snižuje tmavé skvrny. Olej z opuncie je jedním z nejvíce používaných olejů v péči pro zralou pleť, pokožku omlazuje. Tento olej také slouží k posílení nehtů, můžeme jej použít na vlasy, aby získaly více lesku.

KUMKVAT  nebo-li zlatý pomeranč se pěstuje na Korfu od 19. století kdy sem byl přivezen britským agronomem Merlinem. Je to strom, který patří mezi citrusy a jeho výška nepřekračuje 2,5 m. Jeho plody jsou malé a podlouhlé /velikostí a tvarem připomínají velké olivy/. Mají tenkou pomerančovou kůru, která se konzumuje, plody jsou dlouhé 2 – 4 cm a průměr 3 – 5 cm. Kůra je sladší narozdíl od dužiny, která je trpko-kyselá. Kumkvat je odolný proti chladu a vydrží mnohem více než jiné citrusy. V Řecku se pěstuje především na Korfu, /i ostatních Ionských ostrovech/ konkrétně na Korfu v severní části ostrova v údolí Nymfes, kde půda i mírné klima a voda této oblasti blahodárně působí  k jeho růstu.

Toto ovoce se používá v cukrářství , k výrobě marmelád a hlavně k výrobě lahodných likérů. Kvete uprostřed léta a ovoce zraje v prosinci. Zěmě původu kumkvatu je Čína, kde se pěstuje už od 12. Století.

Je zdrojem vitaminů  A, B, C a

minerálů: vápníku, mědi, draslíku, mangamu, železa, zinku a selenu

Toto ovoce se konzumeje celé nebo jej nakrájíme na male plátky do salátů.

Výrobky z kumkvatu patří k typickým suvenýrům z Korfu, několik rodinných podniků zde vyrábí likéry, např. oranžový, který je vyrobený z kůry ovoce a světle žlutý likér, který se vyrábí z dužiny kumkvatu.

Na zdraví 

 

Go to top
JSN Boot template designed by JoomlaShine.com