Sbíráme od konce března a proto je v Řecku označován jako posel jara.

Divoký chřest je nízký keř tmavě zelené barvy, místo listů má trny. Výhonky chřestu vyrůstají vedle hlavního keře /jádra/ a ty sbíráme.

Chřest má rád vodu a proto ho nalezneme v blízkosti řek, potoků a všude kde je vlhko a rosa. Má rád ploty mezi kterými proplétá své větvičky. Velmi často jej nalezneme na opuštěných pozemcích, v olivovém háji. Sbíráme výhonky dlouhé 8 až 15 cm od března do května.

Divoký chřest byl oblíbeným jídlem  starověkých Řeků, dokonce výhonkami chřestu zdobili nevěsty, jako symbol plodnosti.

Je považován za afrodisiakum, má terapeutické a energizující účinky. Je považován za všelék při problémech močového ústrojí, má přiznivý vliv na funkci ledvin. Pomáhá také snižovat hladinu cholesterolu a vysokém krevním tlaku. Díky vitaminu A je pomocníkem pro zdravou pleť a zrak. Není vhodný pro lidi trpící dnou díky vyššímu obsahu purinů, které zvyšují hladinu kyseliny močové.

Obsahuje: hořčík, fosfor, vápník, draslík, mangan, železo, vitamíny A, C, B6 a B12.

Většinou vaříme několik minut v osolené vodě a dochutíme olivovým olejem a citronem. Velmi často přidáváme chřest do omelety.

KUMKVAT  nebo-li zlatý pomeranč se pěstuje na Korfu od 19. století kdy sem byl přivezen britským agronomem Merlinem. Je to strom, který patří mezi citrusy a jeho výška nepřekračuje 2,5 m. Jeho plody jsou malé a podlouhlé /velikostí a tvarem připomínají velké olivy/. Mají tenkou pomerančovou kůru, která se konzumuje, plody jsou dlouhé 2 – 4 cm a průměr 3 – 5 cm. Kůra je sladší narozdíl od dužiny, která je trpko-kyselá. Kumkvat je odolný proti chladu a vydrží mnohem více než jiné citrusy. V Řecku se pěstuje především na Korfu, /i ostatních Ionských ostrovech/ konkrétně na Korfu v severní části ostrova v údolí Nymfes, kde půda i mírné klima a voda této oblasti blahodárně působí  k jeho růstu.

Toto ovoce se používá v cukrářství , k výrobě marmelád a hlavně k výrobě lahodných likérů. Kvete uprostřed léta a ovoce zraje v prosinci. Zěmě původu kumkvatu je Čína, kde se pěstuje už od 12. Století.

Je zdrojem vitaminů  A, B, C a

minerálů: vápníku, mědi, draslíku, mangamu, železa, zinku a selenu

Toto ovoce se konzumeje celé nebo jej nakrájíme na male plátky do salátů.

Výrobky z kumkvatu patří k typickým suvenýrům z Korfu, několik rodinných podniků zde vyrábí likéry, např. oranžový, který je vyrobený z kůry ovoce a světle žlutý likér, který se vyrábí z dužiny kumkvatu.

Na zdraví 

 

Šafrán se sbíMilí přátelé, říká se: jeho jako šafránu, zřejmě něčeho, čeho je málo

Šafrán je jedno z nejdražších koření na světě a právě v těchto dnech krásně kvete i na Korfu a to druh C. Boryi. V Řecku máme 20 druhů šafránu, které se od sebe liší především barvou: bílá, žlutá, purpurová až fialová. Nejznámější druh šafránu C. Sativus se pěstuje v komerčním měřítku ve městě Kozani.

První zprávy o šafránu pocházejí z Mezopotámie, od perského slova Azafran je odvozeno arabské  Zafar a řecky se řekne safran, zafora, krokos. Pěstoval se také ve staré Indii, Afgánistánu, ale také na Krétě kde v Minojských dobách jeho jasně žlutou barvu používali na nástěnné malby chrámů.

Staří Řekové ho používali při ženských problémech na tlumení křečí, v malé dávce na špičku nože jej rozpustili v mléce, i při bolestech žaludku se používal.rá na podzim, je to koření náročné na čas a právě z toho důvodu se odvíjí i jeho cena. Z této bylinky se používá blizna květů, nebo-li  ty žluté nitky uvnitř květů. Pro zajímavost, aby se nasbíralo kilo šafránu je na něj potřeba až 100 tisíc rostlin. Vždy byl velmi cennou bylinkou a kořením, v dřívějších dobách jeho hmotnost byla vážena zlatem.

Už od starověku je považován za afrodisiakum. Vyznačuje se ostrou až hořkou chutí, obsahuje sacharidy, bílkoviny, vlákninu, draslík, vápník, hořčík, železo a vitamín C a A.

Nejvíce se používá v kuchyni při přípravě rýže, rybí polévky, těstovin, dodává charakteristickou chuť v sýrech, pečivu. V Kozáni jej používají k výrobě alkoholických nápojů.

V lidovém léčitelství se používal při problémech s játry, očima, astmatu a při dmě. Šafrán by měl napomoci ke správnému trávení a stimulaci krevního oběhu.

S jeho konzumací však opatrně. Jak se říká: všeho s mírou! Snadno se lze jím předávkovat a může způsobit celkovou nevolnost až po halucinace.

 - česky CICIMEK -  řecky tzitzifo nás koncem léta obdarovává svými plody, které mají vysoký obsah vitaminů: A, B, C /několikrát více než citron/ železa, vápníku, hořčíku, kobaltu, fosforu, zinku, jodu. V jižní Evropě je domácí druh cicimek dvojtrnný, jsou to stromy nebo keře s dužnatými plody připomínající olivy a chutí jablka. V lidovém léčitelství se používá při léčení hypertenze, detoxikace organismu, příznivě působí na trávící soustavu, krvetvorbu, játra a slezinu.

Tak jako my věříme, že denně jedno jablko, k doktorovi daleko, tak Asiaté toto přisuzují právě k těmto plodům. Tento strom pochází z Asie a v tradiční čínské medicíně věří, že cicimek posiluje organismus i imunitní systém.

Listy se používají pro celou řadu infekčních onemocnění jako např. neštovice, spalničky, protože způsobují pocení a snižují horečku. Zabíjí parazity a červy, které způsobují průjem.

Plody chrání před alergiemi, působí jako mírné projímadlo a sedativum.

Sušené ovoce se používá k léčbě únavy, ztrátou chuti k jídlu, bolesti v krku, zánětu průdešek, prujmu.

Go to top
JSN Boot template designed by JoomlaShine.com