KUMKVAT  nebo-li zlatý pomeranč se pěstuje na Korfu od 19. století kdy sem byl přivezen britským agronomem Merlinem. Je to strom, který patří mezi citrusy a jeho výška nepřekračuje 2,5 m. Jeho plody jsou malé a podlouhlé /velikostí a tvarem připomínají velké olivy/. Mají tenkou pomerančovou kůru, která se konzumuje, plody jsou dlouhé 2 – 4 cm a průměr 3 – 5 cm. Kůra je sladší narozdíl od dužiny, která je trpko-kyselá. Kumkvat je odolný proti chladu a vydrží mnohem více než jiné citrusy. V Řecku se pěstuje především na Korfu, /i ostatních Ionských ostrovech/ konkrétně na Korfu v severní části ostrova v údolí Nymfes, kde půda i mírné klima a voda této oblasti blahodárně působí  k jeho růstu.

Toto ovoce se používá v cukrářství , k výrobě marmelád a hlavně k výrobě lahodných likérů. Kvete uprostřed léta a ovoce zraje v prosinci. Zěmě původu kumkvatu je Čína, kde se pěstuje už od 12. Století.

Je zdrojem vitaminů  A, B, C a

minerálů: vápníku, mědi, draslíku, mangamu, železa, zinku a selenu

Toto ovoce se konzumeje celé nebo jej nakrájíme na male plátky do salátů.

Výrobky z kumkvatu patří k typickým suvenýrům z Korfu, několik rodinných podniků zde vyrábí likéry, např. oranžový, který je vyrobený z kůry ovoce a světle žlutý likér, který se vyrábí z dužiny kumkvatu.

Na zdraví 

Jsou velmi chutné plody, které obvykle koncem léta můžeme ochutnat. Patří do kategorie kaktusů, díky svému vzhledu asi vás jejich testování odradí, jelikož má mnoho trnů, ale ta chuť vás opravdu za to odmění a nejen to!

Do Evropy se opuncie dostaly z Mexika, v Řecku roste ve volné přírodě na skalnatých oblastech, ale i podél cest. Tyto pichlavé plody mají velkou výživnou hodnotu a mnoho výhod pro naše zdraví. Obsahují vitamíny A, B, C, betakaroten, železo, vápník, draslík, hořčík, zinek, selen, omega 3, omega 6 kyseliny,  významné množství rozpustné vlákniny jako je např. pektin, který navozuje pocit sytosti a tím pomáhá při hubnutí  a mnoho dalších živin.

Podporuje imunitu

chrání buňky před poškozením volnými radikály

 detoxikuje organismus

podporuje trávení

urychluje proces rozkládání tuků v tělě

slouží jako prevence kardiovaskulárních onemocnění

snižuje vysoký cholesterol a krevní tlak

pročišťuje cévy

normalizuje hladinu cukru v krvi

slouží jako prevence proti osteroporoze

zabezpečuje pevnější kosti a klouby

Rozzáří naši pleť:

Antioxidační vlastnosti zničí volné radikály, které způsobují mnoho chorob, pomáhají udržovat zdravou a zářivou pleť, kromě toho její semínka, které se používají k výrobě oleje mají protizánětlivé vlastnosti a může být použit k léčení řezných ran a vředů na kůži. Vitamín A a K zjemňuje pokožku a snižuje tmavé skvrny. Olej z opuncie je jedním z nejvíce používaných olejů v péči pro zralou pleť, pokožku omlazuje. Tento olej také slouží k posílení nehtů, můžeme jej použít na vlasy, aby získaly více lesku.

Je vytrvalý keř, se kterým se můžeme setkat nejen na zdech řeckých pevností, skalách, přímořských neobdělaných místech, které drží vlhkost.  Každého zaujme svými nádhernými květy. Dosahuje výšky 1 m a na šířku měří až 1,5 m. Mnoho druhů a odrůd jsou rozesety po celém světě od Afgánistánu, severní Indii, na jihozápadu Středomoří a Ameriky. Počátkem léta se objeví na všech řeckých ostrovech. Řecké kapary roste volně v přírodě narozdíl od jiných odrůd pocházejících z ostatních oblastí Středomoří.

Kapary se nikdy nespotřebovává čerstvé. Pikantní, kyselé a podivuhodně hořké chuti kapary dochází  až po provedení nálevu, který mu dává jeho charakteristickou chuť. Řecko je jedinou zemí v niž se jiným způsobem zpracovává a to sušením na slunci, kde zcela ztvrdne a získá lehce zlatou barvu, speciálně na Santorini.

Sbíráme pupeny, která musí být posbírány než začnou kvést. Kvalita je přisuzována podle velikosti čím menší, tím lépe. V Řecku se nepoužívají pouze poupata, ale i listy rostlin, které se povaří a potom dochutí olivovým olejem a citrónem. Kapary se používá k přípravě různých jídel , nakládají se do soli, octu nebo oleje. Hojně se používá ve středomořské kuchyni, patří k přísadám do salátů, omáček, na pizzu, těstoviny.

Kapary má mnoho léčivých vlastností: kůra kořene se používá při léčbě různých onemocnění jako artritida, revmatismus, bolesti zubů a kožních onemocnění. V dávných dobách věřili, že rostlina má hojivé a magické vlastnosti (asi proto mne tak fascinuje :D )

Starověký lékař Dioskurides doporučil listy a kořen rostliny k odstranění otokům. Ve farmaceutice se používá v případech slabosti a respiračních onemocnění. Zastavuje průjem a křeče v žaludku. Kůra, listy a kořeny mají diuretické účinky a snižují účinky toxických látek /alkoholu, léků/ na lidský organismus především játra a ledviny. 

Šafrán se sbíMilí přátelé, říká se: jeho jako šafránu, zřejmě něčeho, čeho je málo

Šafrán je jedno z nejdražších koření na světě a právě v těchto dnech krásně kvete i na Korfu a to druh C. Boryi. V Řecku máme 20 druhů šafránu, které se od sebe liší především barvou: bílá, žlutá, purpurová až fialová. Nejznámější druh šafránu C. Sativus se pěstuje v komerčním měřítku ve městě Kozani.

První zprávy o šafránu pocházejí z Mezopotámie, od perského slova Azafran je odvozeno arabské  Zafar a řecky se řekne safran, zafora, krokos. Pěstoval se také ve staré Indii, Afgánistánu, ale také na Krétě kde v Minojských dobách jeho jasně žlutou barvu používali na nástěnné malby chrámů.

Staří Řekové ho používali při ženských problémech na tlumení křečí, v malé dávce na špičku nože jej rozpustili v mléce, i při bolestech žaludku se používal.rá na podzim, je to koření náročné na čas a právě z toho důvodu se odvíjí i jeho cena. Z této bylinky se používá blizna květů, nebo-li  ty žluté nitky uvnitř květů. Pro zajímavost, aby se nasbíralo kilo šafránu je na něj potřeba až 100 tisíc rostlin. Vždy byl velmi cennou bylinkou a kořením, v dřívějších dobách jeho hmotnost byla vážena zlatem.

Už od starověku je považován za afrodisiakum. Vyznačuje se ostrou až hořkou chutí, obsahuje sacharidy, bílkoviny, vlákninu, draslík, vápník, hořčík, železo a vitamín C a A.

Nejvíce se používá v kuchyni při přípravě rýže, rybí polévky, těstovin, dodává charakteristickou chuť v sýrech, pečivu. V Kozáni jej používají k výrobě alkoholických nápojů.

V lidovém léčitelství se používal při problémech s játry, očima, astmatu a při dmě. Šafrán by měl napomoci ke správnému trávení a stimulaci krevního oběhu.

S jeho konzumací však opatrně. Jak se říká: všeho s mírou! Snadno se lze jím předávkovat a může způsobit celkovou nevolnost až po halucinace.